Ropa patří mezi fosilní paliva, kam dále zahrnujeme i uhlí a zemní plyn. Původně se tato surovina označovala jako nafta.
Ropa je směsí plynných, kapalných a tuhých sloučenin, kde drtivou většinu tvoří uhlovodíky. Dále jsou zastoupeny kyslíkaté sloučeniny, sirné sloučeniny. Sloučeniny dusíku jsou zastoupeny například pyridinem a jeho homology, dále porfyriny.Uhlovodíky jsou plynné, kapalné i tuhé, alifatické uhlovodíky s rovným nebo rozvětveným řetězcem, často připojené na nasycené nebo aromatické kruhy.
O vzniku ropy existují dvě skupiny teorií:
a) anorganická teorie: uhlovodíky vznikaly reakcí vody s karbidy kovů
reakci oxidu uhelnatého s vodíkem
kosmické teorie, vycházející z poznatku, že atmosféra některých planet je tvořena vodíkem a uhlovodíkovými plyny
b) organické teorie: ropa vznikala rozkladem nahromaděného organického materiálu, převážně živočišného a na přeměnách se podílely mikroorganismy, tlak , teplota, radioaktivní záření, katalytický účinek některých hornin.
Dnes se dává přednost organické teorii. Ropa se většinou nachází v naplaveninách a jen výjimečně ve vyvřelinách. Komplikace při identifikaci působí to, že ropa je kapalina, která působením horotvorných procesů migrovala, procházela propustnými horninami, některé skupiny látek se zde mohly zachytit jako při sloupcové chromatografii a tím se zkresluje složení rop. Někteří autoři připouštějí obě teorie, což by umožňovalo vysvětlit rozdíly ve složení rop.